Jaké přelomové objevy zasáhly do historie svařování? Seznamte se s nimi

svarujici-zeny

Historie svařování se začala psát kolem roku 4000 př. n. l., kdy lidé poprvé začali zkoušet tepelně zpracovávat kovy.

Až do 19. století, kdy bylo objeveno sváření, jaké známe dnes, byla na spojování kovů využívána technika kovářského svařování. Oba svařované předměty se nejdřív rozžhavily a poté se skovaly dohromady.

Vývoj svařování v 19. století

Teplo elektrického oblouku bylo ke svařování poprvé použito v roce 1881. Francouzský vědec Auguste de Meritens svařoval olověné desky uhlíkovými elektrodami. Zdrojem elektrického proudu byly akumulátorové baterie. Tuto metodu následně pro svařování ocelových plechů rozvinuli jeho žáci Nikolaj Benardos a Stanislaw Olszewski, kteří na ni získali britský a později i americký patent.

Americký vynálezce Charles L. Coffin svařování elektrickým obloukem zdokonalil použitím elektrody ze svařovaného kovu, kterou nahradil uhlíkovou elektrodu. Aby zabránil nežádoucímu působení oxidačních prvků vzdušné atmosféry, navrhl využívání tavidla, které si později nechal patentovat.

Díky vynalezení hořáku pro kyslíko-vodíkový plamen byly položeny také základy ke svařování plamenem, které se naplno rozvinulo počátkem 20. století.

Svařování v 20. století

V 20. století došlo na poli svařování k dalším přelomovým objevům. V roce 1957 došlo k představení plazmového a elektronového svařování. Vzniklo také laserové svařování, při kterém se k natavení materiálu používá laser. Tato metoda umožňuje svařovat kovové i nekovové materiály a lze ji provést jak v ochranné atmosféře, tak i v atmosférických podmínkách.

Novinkou bylo i svařování výbuchem. V šedesátých letech Američan Arnold Holtzman z chemické společnosti DuPont začal využívat exploze na zpevňování kovů. Později firma DuPont získala patent a začala svařování výbuchem používat při výrobě bimetalických desek.

Došlo také k navržení a rozvinutí difuzního, třecího a plazmového svařování a začaly se používat samostmívací kukly. Poslední významnou inovací je metoda třecího svařování promíšením, která byla vyvinutá v 90. letech.

Ať už svařujete cokoliv, dbejte vždy na to, ať máte kvalitní svářečku a správné bezpečnostní pomůcky, samostmívací kuklou počínaje.