Jak si správně nastavit svařovací parametry pro různé materiály

Správné nastavení svařovacích parametrů je klíčové pro dosažení kvalitních a pevných svarů. Různé materiály vyžadují odlišné přístupy a nastavení, aby bylo dosaženo optimálních výsledků.

Základní svařovací metody

Než se pustíme do detailního nastavení parametrů, je důležité pochopit základní svařovací metody:

• MMA (Manual Metal Arc) – svařování obalenou elektrodou, vhodné pro ocel, nerez a litinu.
• MIG/MAG (Metal Inert/Active Gas) – svařování v ochranné atmosféře plynu, ideální pro ocel, nerez a hliník.
• TIG (Tungsten Inert Gas) – svařování netavící se wolframovou elektrodou v ochranné atmosféře, vhodné pro nerez a hliník.

Nastavení parametrů podle materiálu

Svařování oceli

Ocel je nejčastěji svařovaným materiálem. Pro její svařování se nejvíce využívají metody MMA a MIG/MAG.

MMA svařování:

• Svařovací proud: Přibližně 40 A na 1 mm tloušťky materiálu.
• Typ elektrody: Pro nelegovanou a nízkolegovanou ocel se používají rutilové nebo bazické elektrody.

MIG/MAG svařování:

• Svařovací napětí a proud: Závisí na tloušťce materiálu a průměru drátu. Například pro 1 mm tloušťky materiálu se doporučuje napětí 17–18 V a proud 60–80 A.
• Ochranný plyn: Směs CO₂ a argonu pro MAG, čistý argon pro MIG.

TIG svařování:

• Svařovací proud: Nastavuje se podle tloušťky materiálu, obvykle 10–40 A na 1 mm.
• Typ elektrody: Čistý wolfram nebo legované elektrody (např. s cerem nebo lanthanem).
• Ochranný plyn: Argon pro běžné použití, směsi s heliem pro lepší průvar.

Svařování nerezu

Nerezová ocel se nejčastěji svařuje metodami TIG nebo MIG.

TIG svařování:

• Svařovací proud: Obvykle nižší než u běžné oceli, 15–35 A na 1 mm tloušťky.
• Ochranný plyn: Čistý argon nebo směs argonu s heliem pro lepší průvar a vyšší stabilitu oblouku.

MIG svařování:

• Svařovací proud: 80–120 A při tloušťce 1,5 mm.
• Drát: Nerezový drát s obsahem chromu a niklu, například 308L nebo 316L.
• Ochranný plyn: Směs argonu a CO₂ (například 98 % argonu + 2 % CO₂).

Svařování hliníku

Hliník vyžaduje speciální přístup kvůli vysoké tepelné vodivosti a náchylnosti k oxidaci.

TIG svařování:

• Svařovací proud: Střídavý (AC) proud s frekvencí 50–150 Hz.
• Ochranný plyn: 100% argon nebo směs argonu a helia.
• Typ elektrody: Wolfram s příměsí ceru nebo lanthanu.

MIG svařování:

• Svařovací proud: Vyšší než u oceli kvůli dobré tepelné vodivosti, například 120–180 A při 2mm tloušťce.
• Drát: Hliníkový drát, nejčastěji slitina 4045 nebo 5356.
• Ochranný plyn: Čistý argon nebo směs s heliem.

Svařování litiny

Litinové materiály mají vyšší křehkost a jsou náchylné k prasklinám.

MMA svařování:

• Elektrody: Speciální niklové nebo bimetalové elektrody.
• Předehřev: Doporučuje se předehřát materiál na 300–500 °C pro snížení pnutí.
• Svařovací proud: 60–120 A podle tloušťky.

TIG svařování:

• Svařovací drát: Niklové slitiny pro vyšší pružnost spoje.
• Ochranný plyn: Argon.

Praktické rady pro hobby svařování

1. Volba správného vybavení

   • Pro domácí dílnu je vhodná invertorová svářečka s MMA funkcí pro začátečníky nebo MIG/MAG pro univerzálnost.
   • Pokud je prioritou práce s nerezem nebo hliníkem, TIG svářečka s možností AC/DC je lepší volbou.

2. Správné nastavení proudu a napětí

   • Příliš nízký proud způsobuje studené svary a nedostatečný průvar.
   • Příliš vysoký proud vede k propalům a nestabilnímu oblouku.

3. Použití ochranného plynu

   • Pro ocel a nerez je nejčastější směs argonu s CO₂.
   • Pro hliník se používá čistý argon.

4. Důkladná příprava materiálu

   • Povrch je nutné očistit od nečistot, rzi a olejů.
   • Hliník vyžaduje odstranění oxidu pomocí nerezového kartáče.

Správné nastavení svařovacích parametrů je zásadní pro dosažení kvalitních svarů. Každý materiál má specifické požadavky na proud, napětí, ochranný plyn i typ elektrody. Hobby uživatelé by měli volit vybavení podle plánovaných aplikací a začít s jednoduššími metodami, jako je MMA nebo MIG/MAG, než přejdou k preciznímu TIG svařování. Důležitá je také důkladná příprava materiálu a správná technika svařování pro dosažení optimálních výsledků.