Jak vybrat svářečku na hliník? Klíčem je znát metodu, kterou na něj půjdete

Výběr svářečky na hliník je práce pro přinejmenším poučeného uživatele. Parametrů ke sledování uvádí popisy výrobců mnoho a nabídka je široká. Je tedy nutné postupovat systematicky bod po bodu.

Hliník je stříbřitý kov unikátních vlastností. Je oblíbený v mnoha oborech od výroby nosných konstrukcí, přes letecký či automobilový průmysl až po potravinářství. Správné svařování hliníku je tak často řešenou problematikou.

Jak na hliník, který se svařování brání

Obecně je svařování hliníku komplikované především jeho výraznou ochotou vázat kyslík a tím tvořit nežádoucí bariéru. Sám o sobě je hliník tavitelný při teplotě 660 °C. Teplota tavení oxidu hlinitého, který se na povrchu hliníkového dílu v běžné atmosféře samovolně vytváří, je ale až 2250 °C.

Tato přirozená a jindy často žádaná ochrana proti korozi je elektricky nevodivá, což je další překážkou pro snadné svařování. Zároveň velmi dobře váže vodu, která pak při zahřívání na vysoké teploty uvolňuje vodík způsobující porozity ve svaru.

Svářečka MIG na hliník

Vzhledem k výše popsaným překážkám je třeba jít na hliník trochu od lesa. Metoda MIG, tedy svařování tavící se elektrodou v ochranné atmosféře, je jedna z cest. Zdroj pro takový způsob musí mít možnost změny polarity (zdroje označené AC-střídavý proud), aby bylo možné spojované plochy průběžně čistit a zabraňovat tak vzniku oxidu na povrchu.

Žádoucí parametry samotné svářečky MIG na hliník jsou především vysoký proud a ruku v ruce s ním i zatěžovatel.

Svařování hliníku TIG

Proces, kdy ke svaru dochází pomocí netavící se elektrody, se nazývá TIG. Pro svařování hliníku je opět nutné, aby zdroj dokázal měnit polaritu během svařování (zdroje označené AC-střídavý proud). Tak je možné průběžně odstraňovat vrstvu nevodivého oxidu hlinitého.

Zároveň jde opět o metodu s působením ochranné atmosféry, která neumožní vstupu kyslíku do tavné lázně a tím ani do samotného svaru.

Svářečka na plněný trubičkový drát

Technologie, kdy je kolem elektrody umístěn materiál chránící tavnou lázeň před působením kyslíku, se nazývá svařování obalenou elektrodou. Technologie, kdy je vně elektrody umístěn materiál chránící tavnou lázeň se nazývá trubičkovým drátem. Vytváří snadno odstranitelnou strusku, která tak nekomplikuje výrobu a vhodně formuje housenku. Svařované plochy musí být předem zbaveny vlhkosti, nečistot a mastnoty.

Zdroje:

http://old.konstrukce.cz/clanek/hlinik-a-moznosti-jeho-svarovani/